Nouzový stav – pro nás nová věc. Polovina národa zavřená doma, druhá polovina národa chodí do práce a domů.

Žádné kulturní akce, žádné hromadné šílení v nakupování, sportování atd…

Zváštní stav – tento nouzový stav.

Pro někoho velká zkouška, jak tento zvláštní stav, kdy jsou rodiny pohromadě, zvládneme.

Já přesně nevím o čem je řeč, pro mne se zas tak moc nezměnilo. V pracovní dny opravdu chodím jen do práce a domů – nakoupit, poklidit, uvařit, (ano úkoly s dětmi již nepíši, jen kontroluji).

O víkendech jsme občas zašli  na nějakou akci, do kina, do divadla, na koncert.

Ano o toto jsme na chvilku přišli, ale to se vrátí.

Co mi opravdu chybí takové to popovídání – osobní –  se sousedy, s kamarády, s rodiči, ale právě pro to, aby se to brzy vrátilo do starých kolejí  – vydržíme!!!

Proč toto vlastně píši – chtěla bych všem doporučit jeden dvoudílný film. Je o lásce mezi mužem a ženou v mnohem  horší době, než je nyní ta naše (krátká), o přátelství a o  lásce napříč generací.

Jantarový náhrdelník

Romantický příběh lásky a rodinné cti na pozadí poválečných let.

Film nás zavede na šlechtické sídlo Hagenow ve východním Německu. Je rok 1944 a zatímco jinde padají bomby, v Hagenowě se slaví svatba baronky Barbary von Ganski s nadějným vědcem Alexandrem….

PS: Budu ráda za vaší zpětnou vazbu, napište mi,  jak trávíte tento náš,  „nouzový stav“, nebo, „zvláštní stav“?.

Mějte se krásně!!!

Vlaďka 🙂