Tištěná DĚTSKÁ kniha
Karlík se ptá Proč?
Knížka, měla být původně sbírkou otázek a odpovědí malého Karlíka, který objevuje svět při návštěvách u babičky a dědečka.
Jsou to skutečné otázky, které dokážou položit jen děti – otázky, jež nás dospělé často ani nenapadnou. Děti totiž vnímají svět jinak a jejich pohled na „proč?“ a „jak?“ je jedinečný.
Postupem času jsem si uvědomila, ... (Pokračování níže)
Cena: 110 Kč
při odběru více jak 5 výtisků cena 100 Kč
Postupem času jsem si uvědomila, že samotné čtení příběhu by nemuselo být dětem tak poutavé. Každá dětská knížka potřebuje obrázky – a protože malovat neumím, hledala jsem způsob, jak příběh obohatit.
V dnešní době nám může pomoci umělá inteligence. Umí kreslit opravdu pěkně, ale pořád mi tam něco chybělo. Chtěla jsem, aby v knížce nebyl přítomen jen svět dospělých, ale hlavně svět dětí.
A tak jsem nakonec požádala samotné děti, aby podle textu namalovaly obrázky tak, jak si příběh představují ony. A povedlo se! Dětem jsem nechala prostor nejen pro vybarvení obrázků vytvořených pomocí umělé inteligence, ale i pro tvorbu jejich vlastních ilustrací. Ze společného tvoření vznikla knížka – vlastně malý pracovní sešit – který mi dělá obrovskou radost.
Mým přáním je, aby se v této knížce propojily různé generace a aby v ní byl dostatek místa pro dětskou fantazii a tvořivost.
- Tištěná kniha
- 6+1 (mini) příběh
Každý příběh je doplněný:
- o celobarevný obrázek,
- o tentýž obrázek jako omalovánka k vybarvení,
- o obrázek namalovaný dětmi,
- o prostor, kam si vaše dítě může namalovat vlastní obrázek k danému příběhu.
Ukázka z knihy:
Karlík a polní cesta
Karlík šel odpoledne po obědě s dědečkem na procházku. Bylo velké teplo a šli po silnici až na konec vesnice. Ze silnice najednou odbočili na cestu, po které se chodilo mezi loukami. Dědeček říkal, že jdou „za humna“, po polní cestě podél malého potoka, který je zavedl až k lesu.
„Dědečku, proč se tomu říká polní cesta? Tomu nerozumím. Co je to vlastně polní? Cesta je přece chodník nebo silnice, jako máme u nás ve městě.“
„Karlíku,“ usmál se dědeček, „polní cesta je taková, která není z asfaltu, ale z hlíny nebo z trávy. Je to cesta, která se vytvořila sama – ještě tam nezasáhla technika, velká auta ani stroje na asfalt. Není to silnice.“
„Dřív,“ pokračoval dědeček, „byla všude jen pole, louky a pastviny. A lidé na těch polích pracovali, neměli tolik strojů jako jsou traktory a kombajny, jak nyní a museli si cestu vytvořit sami, cesta, která vedla polem, nebo loukou a proto dostala název polní cesta.“
